Dušičky v neděli a Gloria in excelsis

 

 

 

 

 

 

arg. 1

Postupuje se takto: Zdá se, že pokud Vzpomínka na všechny věrné zemřelé připadne na neděli, má se Gloria zpívat, neboť Všeobecné pokyny k Římskému misálu (č. 53) uvádějí, že Sláva na výsostech Bohu se zpívá „o nedělích mimo dobu adventní a postní, též o slavnostech a svátcích a při význačných příležitostech.“ 

 

arg. 2

Mimo to se k Denní modlitbě církve používá nedělní oficium, které obsahuje chvalozpěv Te Deum. Tedy analogicky se má zpívat i Gloria ve mši.  

 

arg. 3

Mimo to se před koncilem při mších za zesnulé nezpívalo aleluja, ale dnes se zpívá. Tedy analogicky, i když se před koncilem Gloria nezpívalo, dnes se zpívat má. 

 

s. c. 

Avšak proti tomu jest, že analogii liturgie je nutné používat mnohem sofistikovaněji. 

 

co.

Odpovídám: Při Vzpomínce na všechny věrné zemřelé se užívá kající fialová barva. Navíc Caeremoniale episcoporum (čl. 397) nařizuje, aby se v tento den oltář nezdobil květinami, a varhany nebo jiné hudební nástroje sloužily výhradně jako doprovod zpěvu (nepatřičné jsou tedy instrumentální části, dlouhé předehry a dohry). Správnou analogií pro slavení Vzpomínky na všechny věrné zemřelé jsou tedy neděle adventní a postní doby, při nichž se Gloria nezpívá. 

 

ad 1

K prvnímu se tedy musí říci, že připadne-li Vzpomínka na všechny věrné zemřelé na neděli, není jednoduše neděle, ale Vzpomínka na všechny věrné zemřelé. Podobně jako připadne-li slavnost sv. Václava na neděli, není neděle, ale slavnost sv. Václava. 

 

ad 2

Ke druhému se musí říci, že Te Deum se v oficiu zpívá i o adventních nedělích, při kterých se vynechává Gloria.

 

ad 3

Ke třetímu se musí říci, že aleluja ve mších za zesnulé ve starověku bylo, středověk je vytlačil, a soudobé liturgické knihy oprávněně opět vrátily. Naopak Gloria se při svém postupném pronikání do liturgického roku do mší za zesnulé nikdy nedostalo.