Křestní nešpory

Hlavní stránka / Články / Křestní nešpory

19.4.2017

Církevní dokumenty vybízejí, aby se o Velikonocích konala připomínka křtu nejen ve mši, ale také o nešporách. O tradici i současném způsobu slavení křestních nešpor je následující článek.

[V neděli zmrtvýchvstání Páně] je vhodné slavit nešpory slavnostnějším způsobem, aby byl uctěn konec tak posvátné ho dne a aby byla připomenuta zjevení, v nichž se Pán ukázal svým učedníkům. Kde to je zvykem, ať se velmi bedlivě zachovává zvláštní tradice slavit v neděli Zmrtvýchvstání tzv. křestní nešpory, při nichž se za zpěvu žalmu koná průvod ke křestnímu pramenu.

(Všeobecné pokyny k denní modlitbě církve, čl. 213)

Kde je to zvykem, nebo je-li vhodné to zavést, ať se v tuto neděli zachovává tradice tak zvaných křestních nešpor, při nichž se za zpěvu žalmů koná průvod ke křtitelnici.

(Příprava na velikonoční svátky a jejich slavení, čl. 98)

Kristus dokonal dílo spásy člověka, když svou smrtí porazil smrt a po třech dnech vstal z mrtvých. Člověk může mít účast na Kristově smrti a zmrtvýchvstání, když vyzná, že Ježíš je Pán a přijme na odpuštění hříchů křest, jímž je ponořen do Kristovy smrti a dostává závdavek vzkříšení. Církev o Velikonocích, když slaví toto Kristovo vítězství nad smrtí, přijímá udílením křtu o velikonoční Vigilii do svého společenství ty, kdo uvěřili, a pak se o neděli Zmrtvýchvstání a během celého velikonočního oktávu se za ně zvláště modlí. Připomínka křtu se o neděli Zmrtvýchvstání může konat jak při mši sv. tak při nešporách.

Tradice tzv. křestních nešpor sahá až do 7. století: Ordines Romani je nazývají „trojité nešpory“. V Římě papež uvedl slavení nešpor v bazilice sv. Jana v Lateráně, tj. v římské katedrále, poté se shromáždění vydalo v průvodu za zpěvů mnoha Aleluja s verši v jazyce latinském a řeckém do baptisteria u baziliky a slavení bylo zakončeno v klášteře sv. Ondřeje u Lateránu. Tento řád nešpor se zachovával po celý velikonoční oktáv až do Bílé neděle včetně. Papež sv. Řehoř Veliký dosvědčuje zmíněné zpěvy a připomíná, že jde o zvyk, zavedený ve 4. století papežem sv. Damasem pod vlivem sv. Jeronýma a praxe v Jeruzalémě u baziliky Svatého Hrobu, kde slavení začalo v bazilice Vzkříšení, průvod pak šel do baptisteria a odtud do kaple na Golgotě. Nově pokřtění se těchto nešpor účastnili v bílém rouchu, které obdrželi o křtu; a biskup měl denně pro ně mystagogickou katechezi o svátostech, které přijali (viz např. Katecheze sv. Cyrila Jeruzalémského). Úpadek tohoto slavení v Římě souvisí s tzv. Avignonským zajetím papežů ve 14. století, kdy kvůli nepřítomnosti papeže upadá slavení v bazilikách. Avšak tento způsob slavení nešpor se mezitím rozšířil do mnoha diecézí a klášterů, zejména těch, které měli svěřenou duchovní správu, v dnešní Francii a v Německu, kde v rozmanitých podobách přetrval déle, někde až do našich dob

Výše citované dokumenty vybízejí, aby se tyto nešpory konaly tam, kde je to zvykem, nebo aby se obnovně zavedly, aniž by byl dán přesnější popis. Proto nyní bude nabídnut dvojí způsob, jeden dle zvyklostí premonstrátského řádu, jak je zachován na Strahově, druhý dle zvyklostí, konaných v Paříži v kostele sv. Evžena.

Křestní nešpory na Strahově

Premonstráti během celých svých dějin slavili o velikonoční neděli nešpory s průvodem ke kříži a ke křtitelnici. Slavení začíná zpěvem vzývání Pána Kyrie eleison, během nějž se shromáždění vydá průvodem do chóru, předsedající, zpravidla opat, s jáhnem políbí oltář a zaujmou místo u sedadla, zatímco bratři každý na svém místě v chóru. Při pozdravu následuje jako antifona čtyřnásobné Aleluja a Žalm 110(109) Hospodin řekl mému Pánu a další nedělní nešporní žalmy v dalších dnech oktávu. Po žalmu následuje krátké čtení a po chvíli ticha jako odpověď na čtení graduále s veršem Toto je den. Poté je vše uzavřeno modlitbou. Po modlitbě se na výzvu předsedajícího vydá průvod do kaple s křtitelnicí. V čele procesí jde kadidlo, jáhen nesoucí paškál, zpěváci, pak konvent a průvod uzavírá předsedající. Během procesí se zpívá Žalm 114A(113) Když vytáhl Izrael. Toto procesí připomíná vyjití Izraele z Egypta, kdy jej vedl Hospodin v oblakovém a ohnivém sloupu. U křtitelnice hlásá jáhen evangelium, které se týká křtu, na nějž naváže předsedající v krátké homilii. Po homilii je na znamení úcty okouřen paškál a křtitelnice, pak za zpěvu antifony Vidi aquam je lid pokropen křestní vodou. Tato část nešpor je uzavřena modlitbou za pokřtěné. Následuje průvod zpět do chóru, během nějž se zpívá kantikum ze Zjevení (19,1-2.5-7) Aleluja. Vítězství, sláva a moc našemu Bohu. V chóru je pak zpíván hymnus U Beránkovi hostiny. Po hymnu následuje antifona a kantikum Panny Marie Velebí má duše. Během evangelního kantika předsedající okouří kříž, oltář, pak jáhen okouří předsedajícího a lid. Po kantiku Panny Marie následují přímluvy, modlitba Páně, závěrečná modlitba a požehnání s propuštěním. Po nešporách se při návratu z chóru zpívá velikonoční mariánská antifona Vesel se, nebes Královno.

Křestní nešpory v Paříži

Křestní nešpory v pařížském kostele sv. Evžena začínají v chóru obvyklým úvodem Bože, pospěš mi na pomoc. Poté jako antifona následuje trojité Aleluja a tři žalmy. Po žalmech je jako ve mši sv. zpíváno graduale ze mše sv. Toto je den, Aleluja s veršem a velikonoční sekvence, na niž naváže antifona a kantikum Panny Marie. Vše je pak uzavřeno modlitbou a zakončením Dobrořečme Pánu. Poté se seřadí průvod do křestní kaple; během seřazování se zpívá antifona Pán říká: o dni mého Vzkříšení, aleluja, shromáždím národy a sesbírám říše a vyleji na vás očistnou vodu, aleluja. V čele průvodu jde duchovní, který před křížem nese paškál; během průvodu se zpívá Žalm 113(112) uvedený antifonou. Poté kněz okouří paškál a znovu se přednáší kantikum Panny Marie, po němž následuje modlitba a zakončení Dobrořečme Pánu. Poté se znovu seřazuje průvod, během nějž se zpívá antifona Viděl jsem vodu. Průvod se vydá zpátky do kostela a zpívá se Žalm 114A(113) Když vytáhl Izrael. Zastaví se u kříže, kde se zpívá antifona ke cti svatého Kříže a kříž je okouřen. Poté se průvod přesune do mariánské kaple za zpěvu Aleluja s veršem, mluvícím o setkání vzkříšeného Krista se ženami. Na to naváže kantikum Panny Marie uvedené antifonou, závěrečná modlitba a zakončení.

fr. Filip M. Suchán, OPraem

Sekce: Články | Tisk | Poslat článek známému