Diskuse

V našej farnosti máme tri kostoly. Paškál je len jeden, v farskom kostole. V ostatných kostoloch sme vyhotovili sviece rozmerovo podobné paškálu, ale namiesto letopočtu majú symbol kríža s píemanmi IC XC NI KA. Ľu´dom sme vysvetlili, že to nie je paškál, ale na druhej strane nám táto svieca pripomína Zmŕtvychvstalého. No a keď sa náhodou výnimočne vyskytne vo filiálnom chráme krst, alebo zádušná sv. omša, no tak ich ako "pripomienku Krista Víťaza" použijeme... :-)

Sám jsem tuto otázku musel ve své farnosti řešit.
Vycházím z toho, že je to situace nouzová. Proto nelze uplatnit všechny kroky obřadu, které ŘM předpokládá. Jde o to, aby kroky, které použijeme, byly pravdivé a výmluvné. Zároveň ale podle mě neplatí přístup "buď všechno, nebo nic". Ve farním kostele, i když se tam neslaví velikonoční vigilie, musí být od velikonoc nový paškál, který "zažil" velikonoční obřady.
Řešení, které jsem použil, je v něčem podobné tomu, co navrhují američtí biskupové, v něčem se liší.
Popis mého řešení: Spolu s paškálem, který se aktivně zúčastní velikonoční vigilie a zůstane v daném kostele pro následující rok, se přípravných obřadů u velikonočního ohně zúčastní i druhý paškál určený pro druhou farnost, kde se vigilie neslaví.
Tento druhý paškál je u ohně žehnán a připraven dle rubrik ŘM paralelně s hlavním paškálem. Až potud se tedy účastní obřadu "aktivně".
Dále už je přítomen obřadu jen "pasivně" - nezapaluje se ani u ohně, ani v kostele spolu s ostatními svícemi. V průvodu je vnesen do kostela "inkognito", neboť už nemá v liturgii žádnou roli - tu má hlavní paškál.
Na konci průvodu se tento druhý paškál hned odnáší do sakristie - není tedy ani přítomen zpěvu Exultet.
Při mši v neděli na Hod Boží velikonoční je tento druhý paškál už ve svém domovském farním kostele poprvé zapálen, jednoduše na svém místě v presbytáři - nejsou s ním už dělány žádné "náhradní" nebo doplňující obřady.

Toto řešení, myslím, splňuje hlavní požadavek na liturgická znamení a konání - tedy pravdivost, nakolik je ovšem v dané nouzové situaci možná. Tedy, co je možné z předepsaných obřadů vykonat, je vykonáno, co by už bylo zavádějící (nepravdivé, jako dva hořící paškály v průvodu apod.), je vynecháno. Rozhodně ale nejsou zaváděny žádné náhradní obřady.

Blíží se to bodu 5 s tím, že - jak se ptá jeden z diskutujících - by Exsultet nebyl žehnací modlitbou. Nebo byl, ale nahraditelnou.

Přítomnost jediného paškálu při velikonoční vigilii má svůj význam i logiku. Pokud chceme mít dobudoucna více paškálů, pak z právě řečeného vyplývá, že by se jejich požehnání / posvěcení mělo konat jindy.

Bez ohledu na vhodnost zasazení obřadu žehnání / svěcení paškálu do velikonoční vigilie, když by byl náležitě (tj. jako paškál se vším, co to s sebou nese) požehnán mimo velikonoční liturgii, požehnán bude platně a se všemi důsledky.

Pokud by fundovaní autoři sestavili náležitý text, který by byl řádně schválen a promulgován kompetentní autoritou, domnívám se, že by se tím dal předložený problém vyřešit. Řešení by zdaleka nebylo ideální, přesto však možné a platné. Neideální situace si nemusí nárokovat ideální řešení.

1) Člověk by se neměl nechat unést analogií mezi paškálem a eucharistií až k "reálné přítomnosti Krista s tělem i duší, lidstvím i božstvím". Tato výsada reálné přítomnosti, pokud mě paměť a víra neklame, je přeci jen vyhrazena eucharistii. Paškál zůstává ZNAMENÍM, jakkoliv výsostným.
2) Jestliže jde o znamení, vygenerované církví k určitému užití, bylo by dobré ho takto užívat. Neboli bylo by dobré v kostelích toto znamení vzkříšeného Krista mít, zvláště pak o Velikonocích, křtech a pohřbech.
Stejně jako kostel dělá kostelem přítomnost Krista ve svatostánku, tak k Velikonocům, k narození a smrti patří v kostelích znamení vzkříšení.
Liturgická znamení vznikla v církvi právě takto a za tímto účelem (narozdíl od ustanovení eucharistie), a tak je vhodné je užívat ve shodě s jejich genezí a smyslem.
3) Co se týče svěcení paškálu: Samozřejmě nedává smysl, aby při velikonoční vigilii figurovalo více paškálů. Ale nevidím problém v tom, aby byly přítomny i ostatní paškály, když je to potřeba. Ano, stejně jako další svíce - "paškálky" věřících. I ony slyšely Exsultet ve chvíli, kdy nesly čerstvé světlo Kristovo. I ony jsou posvěceny velikonočním Vzkříšením - proto si je ostatně neseme domů a svítíme s nimi o Velikonocích (jinak já mám doma svíček dost). A když už jsme u analogie s eucharistií - kněz přece drží v ruce jen jednu hostii, nad níž pronáší slova proměnění, a přesto to slyší a poslechnou i všechny ostatní hostie na pateně.
4) I kdyby byl paškál pro filiální kostel posvěcen "o něco méně", je to pořád velikonoční svíce, která byla u vzkříšení. Není důvod ji kvůli její "velikonoční dekoraci" vylučovat z liturgického provozu a považovat ji za méněcennou.... neboť
5) je to pořád jen znamení, jakkoliv silné, ne reálná přítomnost Krista. A tím se můj argumentační kruh uzavírá.

Mně (spíš z praktického a estetického hlediska, nemám zatím nastudované všechny související předpisy) nejvíc dává smysl samostatný obřad "požehnání paškálu, kolem kterého se neslavila velikonoční vigilie". Navrhuji dívat se na to analogicky k oltáři nebo kostelu: paškál je buďto "vysvěcený" (zpíval se nad ním Exsultet), nebo "jen" požehnaný.

Velmi oceňuji tento zajímavý, do hloubky promyšlený a skutečně fundovaný článek a děkuji za něj. Jeho základní premisa mi však nepřipadá dostatečně odůvodněná. Dovolte mi tedy, abych se zeptal: na základě čeho soudíte, že "jedinou žehnací modlitbou svíce je Exsultet" a že "...svíce, nad níž nezazněl Exsultet, není znamením vzkříšeného Krista, jako hostie bez eucharistické modlitby nejsou Kristovým tělem"?
V rubrikách nic takového nenacházím (ač je možné, že jsem se přehlédl) a ani z logiky obřadu to nevyplývá - jáhen svíci označuje za "Světlo Kristovo" předtím, než se - podle Vaší interpretace - stává paškálem, rubriky označují svíci za paškál ještě předtím, než se zpívá Exsultet. Dokument Příprava na velikonoční svátky a jejich slavení v bodě 83 dokonce říká: "V čele průvodu, jímž lid vstupuje do chrámu, je jedině rozžatý PAŠKÁL... Světlo z PAŠKÁLU se postupně šíří rozsvěcováním svící..." Podle Vaší interpretace by ale v této fázi ještě nešlo o paškál, protože se to děje předtím, než nad ním jáhen zazpívá Exsultet. (Nekonzultoval jsem latinský text a nevylučuji, že jde o nepřesný překlad.)
Osobně bych se přikláněl k tomu, že to, čím se ze svíce stává paškál, jsou - podle Vaší interpretace přípravné - úkony, které se konají u ohně (Kristus včera a dnes... Pro své slavné svaté rány... Ať slavné Kristovo vzkříšení) a v tomto duchu mi připadá nejlogičtější řešení číslo 5.

Když jsem tady na Moravě poprvé uviděl jak se nese víc paškálu na Bílou sobotu žasl jsem. To v životě nepřipustím. Já si myslím, že je to nesmysl už kvůli tomu, že se nežehná žádná svíce, ale žehná se oheň. Svíce má být jedná, tak jak na Velký pátek se uctívá jeden kříž. PS. V Polsku pro množství věřících se někdy uctívá jich více..., což jsem osobně Bohu díky nikdy nezažil.
Já si myslím, správně by se měl nechat paškál s ročníkem "pořízení". Když nebyly velikonoční obřady, tak prostě nebyly. Aspoň bychom měli v Česku "vzácné ročníky" paškálů podobně jak je s to vínem na Jižní Moravě.
Já osobně preferuji, ve farních kostelích, přelepit paškál. Přelepený paškál je v podstatě "nový". To je jak s dolitím vody do už posvěcené vody jak se to dělá třeba o velikonoční neděli, když se ji znovu žehná na začátku liturgie během asperges. V perspektivě ekologické teologie papeže Františka beru to jako současné učení církve. Věci by se neměli vyhazovat kvůli tomu, že byly jen párkrát použité.

Když jsem tady na Moravě poprvé uviděl jak se nese víc paškálu na Bílou sobotu žasl jsem. To v životě nepřipustím. Já si myslím, že je to nesmysl už kvůli tomu, že se nežehná žádná svíce, ale žehná se oheň. Svíce má být jedná, tak jak na Velký pátek se uctívá jeden kříž. PS. V Polsku pro množství věřících se někdy uctívá jich více..., což jsem osobně Bohu díky nikdy nezažil.
Já si myslím, správně by se měl nechat paškál s ročníkem "pořízení". Když nebyly velikonoční obřady, tak prostě nebyly. Aspoň bychom měli v Česku "vzácné ročníky" paškálů podobně jak je s to vínem na Jižní Moravě.
Já osobně preferuji, ve farních kostelích, přelepit paškál. Přelepený paškál je v podstatě "nový". To je jak s dolitím vody do už posvěcené vody jak se to dělá třeba o velikonoční neděli, když se ji znovu žehná na začátku liturgie během asperges. V perspektivě ekologické teologie papeže Františka beru to jako současné učení církve. Věci by se neměli vyhazovat kvůli tomu, že byly jen párkrát použité.

My v našej farnosti (farnosť Veličná - Slovensko) postupujeme podľa toho modelu, aký navrhli v USA. Vychádzam z toho istého princípu a poradil som to aj ostatným kňazom, ktorí majú podobnú situáciu. (Jeden kňaz a viac kostolov vo farnosti). Zatiaľ som totiž nevidel iné lepšie riešenie.

Nikdy jsem se s tímto problémem osobně nesetkal, ale pokusím se zformulovat možné řešení z mého pohledu.

Způsob, kterým se americká biskupská konference rozhodla vyřešit tento problém je myslím částečně správný. Při slavení velikonoční vigilie je na začátku paškál nejprve opatřen křížem, alfou a omegou, letopočtem a kadidlovými zrny. To by neměl být problém udělat na více paškálech zároveň. (Kristus včera i dnes začátek i konec -> na všech paškálech je vyryt kříž, Alfa i Omega -> na všech paškálech jsou vyryta písmena atd.). Po zvolání "Světlo Kristovo" by pak byl zapálen hlavní paškál a ostatní by se přenesly nezapálené. Při exultet by pak ostatní paškály mohly stát nezapálené pod hlavním paškálem.

Podstatné by ale bylo, aby po skončení velikonoční vigilie ve farním kostele byly tyto paškály rovnou převezeny do kostelů, kde budou umístěny (už to je mnohdy dost velký problém - mnoho sdružených farností daleko od sebe apod.) společně s plamenem zapáleným od hlavního paškálu (např do lucerničky). Po příjezdu na místo by pak byl (ještě v rámci sobotní noci) paškál rozsvícen od přeneseného světla, přenesen na své místo a byl by zazpíván exultet.

Vím, že tento postup je mnohdy silně nerealizovatelný, neboť při větším počtu farností by se to nedalo zvládnout, ale možná by tím mohla být lépe splněna "litera zákona".

Brání objektivní důvody nebo liturgické předpisy biskupským konferencím zavést samostatnou slavnost velikonoční svíce a bohoslužby slova za předsednictví jáhna nebo laika?