Výstav Nejsvětější svátosti
Hlavní stránka / Eucharistie / Výstav Nejsvětější svátosti
Základní význam výstavu Nejsvětější svátosti
Když věřící uctívají Krista přítomného ve svátosti, ať jsou si vědomi, že tato přítomnost vyvěrá z oběti a vede ke svátostnému a duchovnímu přijímání.
Zbožnost, která věří čí podněcuje, aby posvátnou eucharistii uctívali, je vede k plnější účasti na velikonočním tajemství, a k upřímné vděčnosti za dar toho, který skrze své lidství neustále vlévá božský život v údy svého těla. Setrvávajíce u Krista Pána těší se z jeho důvěrného přátelství, vylévají před ním srdce za sebe i za všechny své blízké a prosí o pokoj a spásu světa. S Kristem obětují celý svůj život Otci v Duchu svatém a z tohoto obdivuhodného vzájemného vztahu čerpají posílení víry, naděje a lásky. Tak v sobě živí vhodnou vnitřní dispozici, aby mohli s náležitou zbožností slavit památku Páně a často přijímat onen chléb daný nám od Otce.
Ať se tedy věřící snaží, aby způsobem odpovídajícím jejich životní situaci uctívali Krista Pána přítomného ve svátosti. Duchovní pastýři ať je v tom předcházejí svým příkladem a povzbuzují slovy.
Ať věřící také pamatují, že modlitbou před Kristem Pánem ve svátosti prodlužují sjednocení s ním, dosažené při svatém přijímání, a obnovují smlouvu, která jim dává sílu, aby si svým chováním a celým životem udrželi to, co při slavení eucharistie vírou a svátostně přijali. Ať se snaží celý svůj život vděčně prožívat v síle nebeského pokrmu, a mít tak účast na smrti a zmrtvýchvstání Páně. Ať se každý snaží konat dobré skutky, líbit se Pánu, naplnit svět křesťanským duchem a stát se ve všem uprostřed lidského společenství svědkem Kristovým.
Výstav Nejsvětější svátosti ať už v ciboriu (pyxidě) nebo v monstranci přivádí věřící k poznání podivuhodné přítomnosti Krista ve svátosti a vybízí ke sjednocení srdce s ním. Toto sjednocení pak dosahuje vrcholu ve svátostném přijímání. Proto výstav nejlépe podporuje povinnost klanět se Kristu v duchu a v pravdě.
Druhy výstavu Nejsvětější svátosti
Delší výstav
V kostelích a v kaplích, kde se uchovává eucharistie, se doporučuje každoročně konat slavnostní výstav Nejsvětější svátosti, trvající určitou dobu, i když třeba s přerušením, aby místní společenství věnovalo větší pozornost a klanělo se eucharistickému tajemství.
Takovýto výstav se však koná jen tehdy, jestliže se předpokládá náležitá účast věřících. Kde se pro nedostatek přiměřeného počtu adorátorů nemůže konat výstav nepřetržitě, může se Nejsvětější svátost na předem stanovené a oznámené hodiny uložit do svatostánku, ne však častěji než dvakrát denně, například kolem poledne a v noční době. Toto uložení se může konat jednodušším způsobem: kněz nebo jáhen oblékne na talár albu nebo superpelici, vezme si štolu, po krátké adoraci se s věřícími pomodlí a uloží Nejsvětější svátost do svatostánku. Podobným způsobem se ve stanovenou dobu výstav obnoví.
Krátký výstav
Krátké výstavy Nejsvětější svátosti mají být uspořádány tak, aby při nich byl před požehnáním s Nejsvětější svátostí vyhrazen patřičný čas pro čtení slova Božího, zpěvy, prosby a modlitbu po nějakou dobu konanou v tichu.
Liturgické prvky
Obecné pokyny
Je třeba dbát, aby se při těchto výstavech úcta k Nejsvětější svátosti projevovala tak, že bude zřejmý její vztah ke mši svaté. Je třeba se bedlivě vyhnout všemu, co by mohlo nějak zastínit skutečnost, že přáním Ježíše Krista bylo ustanovit svátost eucharistie hlavně proto, aby v ní byl pro nás pokrmem, lékem a útěchou.
Během výstavu Nejsvětější svátosti není ve stejném prostoru kostela nebo kaple dovoleno slavit mši. (Jestliže se výstav Nejsvětější svátosti koná po celý den nebo po více dní po sobě následujících, musí se přerušit po dobu slavení mše; ledaže by se mše slavila v kapli oddělené od prostoru, kde se koná výstav, a aspoň několik věřících by setrvalo v adoraci.) Jestliže se výstav koná slavnostnějším způsobem a trvá delší dobu, hostie určená pro adoraci se promění při mši, která bezprostředně předchází, a po přijímání se v monstranci postaví na oltář. Mše končí modlitbou po přijímání a závěrečné obřady se vynechají.
Nedovoluje se výstav pouze pro udělení požehnání.
Prvky úcty
Před Nejsvětější svátostí, ať už uchovávanou ve svatostánku nebo vystavenou k veřejnému uctívání, se pokleká na jedno koleno.
Při výstavu Nejsvětější svátosti s monstrancí se rozsvěcují čtyři svíce nebo šest kolik je jich totiž při mši a použije se kadidla. Při výstavu s ciboriem se rozsvěcují aspoň dvě svíce; může se též použít kadidla.
Ciborium nebo monstrance se postaví na oltářní stůl pokrytý plátnem. Má-li výstav s monstrancí trvat delší dobu, může se použít trůnu umístěného na vyvýšeném místě; je však třeba dbát, aby nebyl příliš vysoko a vzdálen.
Služebník
Kněz nebo jáhen
Řádným přisluhovatelem při výstavu Nejsvětější svátosti je kněz nebo jáhen; na konci adorace žehná s Nejsvětější svátostí, dříve než ji uloží.
Je-li přisluhovatel kněz nebo jáhen, obleče na kleriku albu nebo superpelici a vezme si bílou štolu.
Pokud se výstav konal s monstrancí, oblékne si kněz nebo jáhen k udělení požehnání při ukončení adorace také pluviál a přes ramena vélum bílé barvy; při žehnání s ciboriem použije jenom přes ramena vélum.
Laik
Není-li přítomen kněz ani jáhen mohou Nejsvětější svátost k veřejné adoraci věřícím vystavit a potom uložit: akolyta nebo jiný mimořádný přisluhovatel pro podávání přijímání anebo někdo jiný pověřený místním ordinářem. Ti všichni mohou při výstavu otevírat svatostánek a také, je-li to vhodné, postavit na oltář ciborium nebo vložit hostii do monstrance. Po zakončení adorace uloží Nejsvětější svátost do svatostánku. Není jim ale dovoleno udělovat požehnání s Nejsvětější svátostí.
Tito přisluhovatelé obléknou buď liturgický oděv v kraji obvyklý, nebo oděv odpovídající této posvátné službě a schválený místním ordinářem.
Obřad výstavu a eucharistické požehnání
Výstav
Když se lid shromáždil, přistoupí kněz za doprovodu vhodného zpěvu k oltáři. Není-li Nejsvětější svátost uchovávána na oltáři, kde se výstav koná, prisluhovatel vezme přes ramena vélum a přenese ji z místa uchovávání za doprovodu ministrantů nebo věřících s rozžatými svícemi.
Ciborium nebo monstrance se postaví na oltářní stůl přikrytý plátnem. Koná-li se výstav s monstrancí, prisluhovatel Nejsvětější svátost po vystavení okouří. Potom, má-Ii adorace trvat delší dobu, může odejít.
Adorace
Během výstavu ať se střídají modlitby, zpěvy a čtení tak, aby se věřící soustředěni v modlitbě mohli oddávat Kristu Pánu.
Pro podpoření vnitřní modlitby se vezmou čtení z Písma svatého a připojí se homilie nebo krátké povzbuzení, které přispějí k lepšímu pochopení eucharistického tajemství. Je také vhodné, aby věřící na slovo Boží odpovídali zpěvem. Prospěje také zachovat ve vhodné chvíle posvátné mlčení.
Trvá-li výstav Nejsvětější svátosti delší dobu, může se při něm slavit některá část denní modlitby církve, zvláště její hlavní části; touto bohoslužbou se totiž chvála a díkůčinění, které se vzdávají Bohu při slavení eucharistie, rozšiřují na různé hodiny dne a prosby církve se tak jménem celého světa obracejí ke Kristu a skrze něho k Otci.
Požehnání
Ke konci adorace prisluhovatel přistoupí k oltáři, pozdraví pokleknutím a potom klečí. Zpívá se nějaký vhodný hymnus nebo eucharistická píseň. Mezitím koná-li se výstav s monstrancí, prisluhovatel vkleče okouří Nejsvětější svátost. Potom vstane a řekne: Modleme se. Následuje chvíle ticha; potom prisluhovatel říká některou z níže uvedených modliteb.
Vede-li adoraci kněz nebo jáhen, po skončení modlitby vezme přes ramena velum, pozdraví pokleknutím, uchopí monstranci nebo ciborium a udělá nad lidem znamení kříže, nic přitom neříká.
Uložení Nejsvětější svátosti
Potom ten, kdo uděloval požehnání, nebo jiný kněz či jáhen uloží Nejsvětější svátost do svatostánku, pozdraví pokleknutím a nakonec odejde. Není-li přítomen kněz nebo jáhen, přisluhovatel po skončení modlitby pouze uloží Nejsvětější svátost do svatostánku, pozdraví pokleknutím a nakonec odejde. Lid přitom podle vhodnosti zpívá nebo říká nějaký vhodný text.
Modlitby pro výstav Nejsvětější svátosti
