Liturgie křtu malých dětí krok za krokem
Hlavní stránka / Křest / Liturgie křtu dětí krok za krokem
Křest je nejvhodnější udělovat v neděli při farní bohoslužbě, neboť se nejedná o pouze rodinnou záležitost, ale o radost celé církve, která Bohu vzdává díky za svého nového člena a vyprošuje jemu i jeho rodině Boží požehnání.
Protože následující přepis neslouží pro slavení svátosti, ale jen jako pomůcka, na několika místech je text rubrik mírně upraven či zkrácen.
Obřad přivítání dítěte
| Celebrant pozdraví přítomné, především rodiče a kmotry. Několika slovy připomene radost, s níž rodiče přijali dítě jako dar od Boha, který je zdrojem všeho života a chce nyní štědře darovat svůj život také tomuto dítěti. | Celebrans salutat praesentes, praasertim vero parentes et patrinos, paucis verbis revocans gaudiuni quo parentes receperunt infantes tamquam donum Dei, qui est fons oranis vitse et vult nunc ipsis vitam suam largiri. |
| Celebrant se nejprve táže rodičů: Jaké se vaše dítě jmenuje? | Celebrans primo parentes interrogat: Quod nomen infanti vestro imposuístis? |
| Rodiče řeknou jméno svého dítěte. | Parentes: N. |
| Celebrant: Co pro svého (svou) N od Boží církve žádáte? | Celebrans: Quid pétitis ab Ecclesia Dei pro N.? |
| Rodiče: Křest. | Parentes: Baptísmum. |
| Celebrant: Chcete, aby bylo vaše dítě pokřtěno. Tím na sebe berete povinnost, že ho vychováte ve víře v Pána Ježíše, že ho budete učit milovat Boha a bližního, jak nám to Pán Ježíš přikázal. Jste si této povinnosti vědomi? | Celebrans: Baptísmum pro infántibus vestris peténtes, estísne cónscii offícii, quod suscípitis, illos in fide educándi, ut, Dei mandáta servántes, Dominum et próximum suum díligant sicut Christus nos edócuit? |
| Rodiče: Ano. | Parentes: Cónscii sumús. |
| Potom obrácen ke kmotrovi, táže se celebrant těmito anebo podobnými slovy: A vy, chcete být tomuto dítěti kmotrem (kmotrou). Jste připraven(a) rodičům pomáhat? | Ad patrinos deinde conversus, celebrans his vel similibus verbis queerit: Estísne párati ad parentes horum infántium in suo múnere adiuvándos? |
| Kmotr odpoví: Ano. | Patrini omnes simul: Párati sumus. |
| Celebrant pak pokračuje: N, církev tě s radostí přijímá do svého společenství. V jejím jménu tě označuji křížem, znamením našeho Spasitele, Ježíše Krista. Mlčky udělá dítěti na čele kříž. Potom vyzve rodiče a uzná-li za vhodné, také kmotra, aby udělali totéž. | Deinde celebrans prosequitur dicens: N., magno gáudio Ecclesia Dei te éxcipit. In cuius nómine ego signo te signo crucis; et parentes tui (patriníque) post me eódem signo Christi Salvatóris te signábunt. Et signat parvulum in fronte, nihil dicens. Postea invitat parentes et, si opportunum videtur, patrinos, ut idem faciant. |
| Dovolí-li to okolnosti, jdou potom všichni průvodem na místo, kde se má konat bohoslužba slova. | Si circumstantiae id permittunt, fit processio ad locum praevisum. |
|
Úvod bohoslužby se koná na prahu kostela, v předsíni či v zádveří, protože když rodiče a kmotr vyznají touhu po křtu svého dítěte, průvod na místo bohoslužby jasně naznačí, jak velká skutečnost se při křtu děje: dítě je přinášeno zvenčí dovnitř, z nebezpečí do bezpečí, ze světa k Bohu a do společenství církve. Pokládané otázky rodičům nejsou formalitou, ale jsou nezbytné, aby mohl být křest udělen: rodiče si křest svého dítěte přejí a potvrzují, že vědí o své povinnosti vést dítě k životu z víry a lásky. Kříž je dávné znamení křesťanů. Na kříži zemřel náš Pán Ježíš a celý svět tak vykoupil, křížem začínají věřící každou svou činnost, kříž je znamením naší identity a našeho vítězství. Označení dítěte znamením kříže a následný průvod do kostela předznamenávají to, co přináší křest: přijetí do Boží náruče, připodobnění se Ježíši ukřižovaném a vzkříšenému, vstup do církve. |
Bohoslužba slova
|
Čtení na výběr naleznete zde. Křest je svátost víry a víra se rodí ze slyšeného Božího slova. Proto nejprve následuje čtení jednoho úryvku z evangelia, případně dvou úryvků ze Starého či Nového zákona a z evangelia. Kněz či jáhen pak úryvek několika slovy vyloží. Zpravidla je na úryvcích z Bible možné předem se s knězem domluvit.. Odpovědí na Boží slovo je naše modlitba. Proto následují naše prosby za dítě, jeho rodinu, za církev a celý svět. Církev, jejíž součástí se dítě za chvíli stane, není tvořena jen lidmi žijícími na zemi, ale také těmi, kdo ve víře již zesnuli. Proto se na závěr bohoslužby slova všichni obrátí krátkou litanií k přátelům v nebi - ke svatým a světicím, mimo jiné také k patronovi či patronce, jehož jméno má dítě od křtu nosit. |
Exorcismus
| Když skončilo vzývání svatých, říká celebrant: | Explectis invocationibus, celebrans dicit: |
| Všemohoucí Bože, poslal jsi svého jednorozeného Syna, aby nás vyvedl z otroctví hříchu a učinil z nás tvůj svobodný lid. Pokorné tě prosíme: Zachraň před mocí temnoty také toto dítě a dej, ať se na něm ukáže moc smrti a vzkříšení tvého Syna. Buď s N po celý život, a až bude pokoušen(a) a bude bojovat proti duchu zla, jeho (její) silou ať je Kristus. Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků. Všichni: Amen. |
Domine Deus omnipotens, qui Filium tuum unigenitum misisti, ut hominem, peccati servitute captivum, filiorum tuorum libertate donares, te humilime pro hoc infante deprecamur: ut, quos scis huius mundi experturos illecebras et contra diaboli insidias pugnaturos, passionis et resurrectionis Filii tui virtute ab originalis culpae labe nunc eripias et, eiusdem Christi gratia munitos, in itinere vitae suae sine intermissione custodias. Per Christum Dominum nostrum. Omnes: Amen. |
| Celebrant pokračuje: Olej, kterým tě mažu, je znamením síly. Tvou silou ať je Kristus, náš Pán a Spasitel, neboť on žije a kraluje na věky věků. |
Múniat te virtus Christi Salvatóris, in cuius signum te óleo linímus salútis, in eódem Christo Domino nostro, qui vivit et regnat in saécula saeculórum |
| Všichni: Amen. Celebrant maže dítě na prsou olejem křtěnců. |
Omnes: Amen. Baptizandus liniuntur in pectore oleo catechumenorum. |
|
Když se řekne exorcismus, mnozí lidé si představí hrůzostrašné věci. A přitom se jená o velmi prostou modlitbu! Kněz v ní prosí, aby Bůh chránil dítě před vším zlým, aby ho chránil před tím Zlým - Satanem, nepřítelem lidské spásy a nepřítelem opravdového štěstí, aby ho chránil před hříchem, který vede do záhuby. Mazání posvěceným olejem katechumenů je starověkou praxí. Připomíná pomazání, které dostávali zápasníci v aréně, aby se vysmekli nepříteli. Tak také pomazání olejem, který biskup posvětil na zelený čtvrtek v katedrále, pomáhá, aby se dítě vysmeklo ze všeho, co by mu chtělo v budoucnu škodit. |
Svěcení křestní vody
|
Všichni se odeberou ke křtitelnici nebo do presbytáře, podle toho, kde je vhodnější udělovat křest. U křtitelnice připomene celebrant přítomným podivuhodný Boží záměr, posvětit duši i tělo člověka křestní koupelí. Potom, obrácen ke křtitelnici, posvětí celebrant vodu: |
Cum ad fontem pervenerint, celebrans breviter in mentem adstantium revocat mirabile Dei consilium, qui voluit hominis animam et corpus per aquam sanctificare. Deinde, ad fontem conversus, profert benedictionem sequentem: |
| Všemohoucí věčný Bože, tvá neviditelná moc působí, že svátosti jsou viditelným znamením tvé milosti. Stvořil jsi vodu a při různých příležitostech jsi ukazoval, že její účinky naznačují náš křest. Už na počátku, když se tvůj Duch vznášel nad vodami, vložil jsi, Bože, do vody život a požehnání. A když jsi v přívalech potopy zničil hřích, stala se voda znamením nové spravedlnosti a nového života. Když jsi převáděl svůj lid z egyptského otroctví Rudým mořem, myslel jsi na ty, kdo budou pokřtěni. |
Deus, qui invisíbili poténtia per sacramentórum signa mirábilem operáris efféctum, et creatúram aquse multis modis prseparásti, ut Baptísmi grátiam demonstráret; Deus, cuius Spiritus super aquas inter ipsa mundi primórdia ferebátur, ut iajn tunc virtútem sanctificándi aquárum nátura concíperet; Deus, qui regeneratiónis spéciem in ipsa diluvii effusióne signásti, ut uníus eiusdémque eleménti mystérie et finis esset vítiis et orígo virtutum; Deus, qui Abrahae fílios per mare Rubrum sicco vestígio transíre fecísti, ut plebs, a Pharaónis servitúte liberáta, pópulum baptizatórum praefiguráret; |
| A když byl tvůj Syn pokřtěn v Jordánu, pomazal jsi ho Duchem svatým; když visel na kříži, vytryskla z jeho probodeného srdce krev a voda, a když vstal zmrtvých, dal učedníkům přikázání: Jděte a učte všechny národy a křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. |
Deus, cuius Fílius, in aqua Iordánis a Ioánne baptizátus, Sancto Spiritu est inúnctus, et, in cruce pendens, una cum sánguine aquam de láteře suo prodúxit, ac, post resurrectiónem suam, discípulis iussit: Ite, docéte omnes gentes,baptizántes eos in nómine Patris et Fílii et Spiritus Sancti. |
| Shlédni tedy, Bože, na svou církev a otevři jí pramen vody, tryskající do života věčného. Kéž tvůj svatý Duch učiní tuto vodu znamením milosti tvého jednorozeného Syna: Ať svátost křtu smyje všechno staré a špatné, aby člověk, stvořený k tvému obrazu, povstal z vody a z Ducha svatého k účasti na tvém životě. |
Réspice in fáciem Ecclésise tuae, eíque dignáre fontem Baptísmatis aperíre. Sumat haec aqua Unigéniti tui grátiam de Spiritu Sancto, ut homo, ad imáginem tuam cónditus, sacraménto Baptísmatis a cunctis aqualóribus vetustátis ablutus, in novám infántiam ex aqua et Spiritu Sancto resúrgere mereátur. |
| Celebrant se dotkne pravou rukou vody a pokračuje: Prosíme tě, Bože: Ať skrze tvého Syna sestoupí do tohoto křestního pramene síla Ducha svatého, aby všichni, kdo budou ve křtu spolu s Kristem pohřbeni, ve křtu s ním také vstali ze smrti k životu. Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků. |
Celebrans manu dextera tangit aquam et pergit: Descéndat, quásumus, Dómine, in hanc plenitúdinem fontis per Fílium tuum virtus Spiritus Sancti, ut omnes, cum Christo consepúlti per Baptismum in mortem, ad vitam cum ipso resúrgant. Per Christum Dominum nostrum. |
| Všichni: Amen. | Omnes: Amen. |
|
Voda ke křtu je požehnána starodávnou modlitbou, kterou nacházíme již v sakramentáři ze 6.-7. století. Kněz nejprve vzdává za vodu díky a připomíná, jak ji Bůh používal v dějinách spásy. Stvoření - obnova světa po potopě - záchrana Izraelitů před pronásledování egypťanů, to všechno byly předobrazy, které se vyplnili na křtu, svátosti, kterou ustanovil Boží Syn Ježíš. Kněz také prosí o Ducha svatého. Modlitba díků s prosbou o Ducha promění obyčejnou vodu v nástroj spásy. |
Zřeknutí se zlého, vyznání víry a křest
| Celebrant vybídne rodiče a kmotra těmito slovy: Milí rodiče a kmotře: Přinesli jste toto dítě ke křtu, aby se stalo dítěte Božím. Aby hřích neohrozil Boží život, který bude vašemu dítěti dán a který v něm poroste, musíte před ním vydávat svědectví Kristu, slovem i životem. Když tedy podle své víry přijímáte tento úkol, rozpomeňte se na svůj křest, zřekněte se hříchu a vyznejte víru v Krista Ježíše; neboť to je víra církve a malé děti je možné křtít, jen když se církev za ně zaručí svou vírou. | Celebrans parentes et patrinos his verbis admonet: Dilectíssimi parentes et patrini: per sacraméntum Baptísmi párvuli a vobis obláti novam a caritáte Dei vitam acceptúri sunt ex aqua et Spiritu Sancto. Vos autem ita eos in fide educáre studeátis, ut vita illa divína a peccáti contagióne prseservétur atque de die in diem in ipsis possit augéri. Si ergo, fide vestra ducti, párati estis ad hoc munus suscipiéndum, Baptísmi vestri mémores, peccáto abrenuntiáte et in Christuni Iesum profitémini fidem, quae est fides Ecclésiae, in qua párvuli baptizántur. |
| Pak se jich otáže: Chcete žít ve svobodě dětí Božích a zříkáte se proto hříchu? | Postea eosdem interrogat: Abrenuntiátis peccáto, ut in libertáte filiórurn Dei vivátis? |
| Rodiče a kmotr: Ano. | Parentes et patrini: Abrenúntio |
| Celebrant: Chcete, aby vás nikdy hřích neovládl, a zříkáte se proto všeho, co k němu láká? | Celebrans: Abrenuntiátis seductiónibus iniquitátis, ne pec- cátum vobis dominétur? |
| Rodiče a kmotr: Ano. | Parentes et patrini: Abrenúntio. |
| Celebrant: Zříkáte se tedy ducha zla a všeho, co působí a čím se pyšní? | Celebrans: Abrenuntiátis Sátanavqui est auctor et princeps peccáti? |
| Rodiče a kmotr: Ano. | Parentes et patrini: Abrenúntio. |
| Potom si vyžádá celebrant od rodičů a kmotra trojí vyznání viry: Věříte v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země? | Deinde celebrans triplicem professionem fidei a parentibus et patrinis exquirit, dicens: Créditis in Deum Patrem omnipoténtem, creatórem caeli et terrae? |
| Rodiče a kmotr: Věřím. | Parentes et patrini: Credo. |
| Celebrant: Věříte v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se narodil z Marie Panny, byl ukřižován a pohřben, vstal z mrtvých a sedí po pravici Otcově? | Celebrans: Créditis in Iesum Christum, Fílium eius únicum, Dominum nostrum, natum ex Maria Vírgine, passum et sepúltum, qui a mórtuis resurréxit et sedet ad déxteram Patris? |
| Rodiče a kmotr: Věřím. | Parentes et patrini: Credo. |
| Celebrant: Věříte v Ducha svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů, vzkříšení mrtvých a život věčný? | Celebrans: Créditis in Spíritum Sanctum, sanctam Ecclésiam cathólicam, sanctórum communiónem, remissiónem peccatórum, carnis resurrectiónem et vitam aetérnam? |
| Rodiče a kmotr: Věřím. | Parentes et patrini: Credo |
| Celebrant řekne: Tak věříme. Tak věří církev. A tuto víru vyznáváme, a ona je naší slávou v Kristu Ježíši, našem Pánu. | Celebrans, dicens: Haec est fides nostra. Haec est fides Ecclésise, quam profitéri gloriámur, in Christo Iesu Domino nostro. |
| A všichni odpoví: Amen. | Omnes: Amen. |
| Celebrant vyzve rodinu, aby přistoupila ke křtitelnici. Táže se rodičů a kmotra: My všichni jsme nyní s vámi vyznali víru celé církve. Chcete, aby také N byl(a) v této víře pokřtěn(a)? | Celebrans primam familiam invitat, ut accedat ad fontem. Expresso autem nomine infantis, parentes et patrinos interrogat: Vultis ígitur ut N. in fide Ecclésiae, quam vobíscum omnes módo proféssi sumus, Baptísmum recípiat? |
| Rodiče a kmotr: Ano. | Parentes et patrini: Vólumus. |
| A hned potom celebrant dítě pokřtí . Říká: N, já tě křtím ve jménu Otce lije vodu anebo ponoří dítě poprvé i Syna lije vodu anebo ponoří dítě podruhé i Ducha svatého lije vodu anebo ponoří dítě potřetí. |
Et statím celebrans baptizat infantem, dicens: N., ego té baptízo in nómine Patris, immergit infantem vel infundit aquam primo et Fílii, immergit illum vel infundit aquam secundo et Spiritus Sancti. immergit illum vel infundit aquam tertio. |
| Uděluje-li se křest litím vody, drží dítě matka nebo otec. Kde však je to zvykem, může ho držet kmotra nebo kmotr. Oni ho také pozvedají z křestní vody, uděluje-li se křest ponořením. | Si Baptismus celebratur per infusionem, praestat infantem a matre (vel a patre) portari; attamen, ubi mos hucusque vigens retinendus esse videtur infans a matrina (vel a patrino) sustineri potest. Ab iisdem e sacro fonte levatur, si Baptismus fit per immersionem. |
|
Protože malé dítě ještě nemůže samo vyznat svou víru, je třeba, aby za něj vyznali víru rodiče a kmotr/a, kteří mu zároveň chtějí na cestě víry pomáhat. Nejprve se trojí formulí zříkají zlého. Toto zřeknutí se, které katechumeni ve starověku činívali obráceni k Západu, jakoby zavírá dveře všemu zlému. Následuje vyznání víry, nezbytné pro křest, které naopak jakoby otvírá dveře Boží milosti. Křestní formule, při níž je vzýváno jméno Nejsvětější Trojice, se nachází již v Matoušovu evangeliu. Křest ponořením či politím máme dosvědčený již na přelomu prvního a druhého století. Když kněz říká posvátná slova a dítě je obmýváno či ponořeno do vody, nevidelná milost působí to, co naznačuje viditelná voda: připojuje dítě k Ježíšově smrti a s Ježíšovým vzkříšením mu dává nový život, činí ho Božím dítětem, do duše mu vtiskuje nesmazatelný křestní charakter. |
Vysvětlující obřady
| Celebrant říká: Všemohoucí Bůh tě vysvobodil z hříchu, dal ti život z vody a z Ducha svatého, přijal té do společenství svého lidu. A jako pomazal svého Syna, našeho Pána Ježíše Krista, na kněze, proroka a krále, označuje posvátným olejem i tebe, neboť patříš ke Kristu navěky | Deinde celebrans dicit: Deus omnípotens, Pater Domini nostri lesu Christi, qui te a peccáto liberávit et regenerávit ex aqua et Spiritu Sancto, ipse te línit chrísmate salútis, ut, eius aggregátus pó-pulo, Christi sacerdótis, prophétae et regis membrum permaneas in vitam aetérnam. |
| Všichni: Amen. | Omnes: Amen. |
| Potom mlčky maže křtěnce na temeni hlavy. | Postea celebrans infantem sacro chrismate in vertice capitis linit, nihil dicens |
| Celebrant říká: N, Bůh té oblékl v Krista a učinil z tebe nového člověka. Bílé roucho ať je znamením této důstojnosti. A rodiče a přátelé ať tě povzbuzují svědectvím slova i života, abys tuto důstojnost uchoval(a) neporušenou navěky. | Celebrans dicit: N., nova creatúra factus es et Christum induísti. Vestis haec cándida sit tibi signum dignitátis, quam, tuórum verbo et exémplo propinquórum adiútus, immaculátam perferátis in vitam aetérnam.. |
| Všichni: Amen. | Omnes: Amen. |
| Dítěti je předáno bílé roucho. | Et imponitur infanti vestis alba |
| Potom vezme celebrant paškál a říká: Světlo Kristovo. | Postea celebrans accipit cereum paschalem et dicit: Lumen Christi accípe. |
| Někdo z rodiny (např. otec nebo kmotr) rozsvítí pro dítě svíci od paškálu. | Unus (ex. gr. pater vel patrinus) e cereo paschali cereum infantis accendit. |
| Celebrant pak říká: Rodiče a kmotře (kmotro), církev od vás s důvěrou očekává, že budete světlo Kristovo v tomto dítěti opatrovat. Kéž N vždycky chodí ve světle Kristově, kéž žije z víry až do konce, a až Kristus přijde, kéž mu N vyjde vstříc a se všemi svatými vejde do jeho věčného království. | Postea celebrans dicit: Vobis, paréntibus et patrínis, lumen hoc concréditur fovéndum, ut párvulus iste, a Christo illuminátus, tamquam filius lucis indesinénter ámbulet et, in fide perseveráns, adveniénti Domino occúrrere váleat cum omnibus Sanctis in aula caelésti. |
|
Protože jsme lidé nejen duchovní, ale také z masa a krve, máme potřebu viditelně a hmatelně zakoušet, co nám Bůh dává svým neviditelným působením. Vysvětlující obřady, které následují bezprostředně po křtu, k tomu slouží: Pomazání posvátným křižmem, směsí oleje a vonných látek, kterou biskup posvětil na zelený čtvrtek, ukazuje na milost Ducha svatého, který byl při křtu dán, a jehož pečeť jednou dítě přijme při biřmování. Když totiž Bible mluví o působení Ducha svatého, často používá slovní spojení "pomazán Duchem". Proto také církev ve své liturgii na znamení daru Ducha používá mazání olejem. Čisté, sněhobílé roucho symbolizuje nový život, který byl dítěti dán; zapálená svíce je znakem světla vzkříšeného Ježíše, v němž dítě může po celý život chodit. |
Závěrečné obřady
|
Pokud se křest slaví v rámci mše svaté, bohoslužba pokračuje přípravou darů k eucharistii. Jinak se všichni pomodlí modlitbu, kterou své učedníky naučil Ježíš: Otčenáš. Touto modlitbou se obracejí k Bohu i za nově pokřtěného či nově pokřtěnou, vždyť on či ona se ve křtu stala Božím dítětem. Křest či celá mše se zakončí slavnostním požehnáním, v němž kněz nebo jáhen vyprošuje Boží přízeň pro rodiče, kmotra a ostatní přítomné: |
| Požehnání Pána Boha všemohoucího ať sestoupí na matku tohoto dítěte. Vždyť Bůh skrze Ježíše Krista, Syna Panny Marie, naplňuje křesťanské matky radostnou nadějí, že jejich děti budou mít život věčný. Ať tato matka nikdy nezapomíná na radost dnešního dne, kdy děkuje za své dítě, a ať spolu s ním vzdává Bohu díky celým svým životem v Kristu Ježíši, našem Pánu. | Dóminus Deus omnípotens, qui per Fílium suum natum ex Maria Vírgine christiánas lastíficat matres setérnse spě vitse, quae suis affúlget infántibus, dignétur matrem hoius benedícere infantis, ut, quae de sobole grátias nunc agint accépta, perpétuo cum ipsa in gratiárum máneant actióne, in Christo Iesu Domino nostro. |
| Všichni: Amen. | Omnes: Amen. |
| Požehnání Pána Boha všemohoucího ať sestoupí na otce tohoto dítěte. Vždyť Bůh je otec všech, je dárce života, na zemi i na nebi. Ať jsou oba rodiče svému dítěti prvními svědky víry, slovem i životem, v Kristu Ježíši, našem Pánu. | Dóminus Deus omnípotens, qui vitam terrénam largítur et caeléstem, patrem huius infántis benedícat, ut, una cum coniúge sua, verbo et exémplo proli priórem se fídei testes exhíbeat, in Christo Iesu Domino nostro. |
| Všichni: Amen. | Omnes: Amen. |
| Požehnání Pána Boha všemohoucího ať sestoupí na všechny přítomné věřící. Vždyť Bůh nám všem dal z vody a z Ducha svatého život věčný. Ať je toto shromáždění vždycky a všude živým lidem Božím, ať je naplněno Božím pokojem v Kristu Ježíši, našem Pánu. | Dóminus Deus omnípotens, qui nos ex aqua et Spiritu Sancto in vitam regenerávit aetérnam, hos fidéles suos muníficus benedícat, ut semper et ubíque vívida sint membra pópuli sui, et pacem suam omnibus hic praeséntibus largiátur, in Christo Iesu Domino nostro. |
| Všichni: Amen. | Omnes: Amen. |
