Ambon

Hlavní stránka / Liturgický prostor / Liturgická místa / Ambon

Význam ambonu

Důstojnost Božího slova vyžaduje, aby bylo v kostele vhodné místo, z něhož se má hlásat a k němuž se má při bohoslužbě slova přirozeně obracet pozornost věřících.

(Všeobecné pokyny k Římskému misálu)

Vlastnosti ambonu

V kostele má být vyvýšené místo, trvalé, vhodně upravené a přiměřeně vznešené, aby odpovídalo důstojnosti Božího slova a věřícím jasně připomínalo, že ve mši svaté je přichystán stůl jak slova Božího, tak těla Kristova. Má také napomáhat k tomu, aby věřící při bohoslužbě slova dobře slyšeli a mohli soustředit pozornost. Proto je třeba v každém kostele, podle jeho struktury, vhodně vyřešit vztah ambonu a oltáře.

Ambon má být trvale anebo příležitostně alespoň o slavnostech střídmě ozdobený, přiměřeně svému ztvárnění.

Ambon je místo, z něhož přisluhující hlásají slovo Boží, proto je určen a má být vyhrazen čtením, responsoriálnímu žalmu a velikonočnímu chvalozpěvu. Mohou se však z něho konat homilie a přednášet přímluvy, a to pro těsné spojení těchto částí s celou bohoslužbou slova. Je nevhodné, aby na ambon vystupovali jiní, např. komentátor, zpěvák nebo ředitel sboru.

Aby ambon mohl vhodně sloužit bohoslužbě, má být prostranný, protože tam někdy má stát více přisluhujících. Je také třeba, aby lektoři měli na ambonu dost světla ke čtení a podle potřeby mohli použít současné techniky, aby je věřící mohli dobře slyšet.

(Úvod k mešnímu lekcionáři)

Žehnání ambonu

Ambon, kde se hlásá slovo Boží, má odpovídat důstojnosti Božího slova a připomínat věřícím, že stůl Božího slova je stále připravený. Toto žehnání se však může konat jen tehdy, jedná-li se o skutečný ambon, nikoliv o pouhý přenosný pultík, ale ambon důstojného vzhledu natrvalo zbudovaný na místě pro něj určeném. S přihlédnutím k uspořádání kostela mohl by přicházet v úvahu i ambon přenosný, ovšem dostatečně rozměrný, odpovídající svému účelu a umělecky ztvárněný.

(Obřady žehnání)

Žehnací modlitba

Bože, ty voláš lidi ze tmy

k svému podivuhodnému světlu.

Děkujeme ti,

že nás nenecháváš hladovět,

ale sytíš nás pokrmem svého slova,

a že nám, shromážděným v tomto kostele,

stále připomínáš své podivuhodné výroky a činy.

Prosíme tě:

ať tu k nám zaznívá hlas tvého Syna,

nauč nás pozorně mu naslouchat

a svědomitě uskutečňovat vnuknutí Ducha Svatého,

abychom nejen naslouchali, ale také jednali;

ať nám tu hlasatelé tvého slova

ukazují správnou cestu,

veď nás, ať po ní věrně kráčíme,

následujeme Krista

a dojdeme do života věčného.

Skrze Krista, našeho Pána.

Amen.