Kostelní dveře

Hlavní stránka / Liturgický prostor / Liturgická místa / Kostelní dveře

Význam kostelních dveří

Při slavení některých liturgických obřadů jsou věřící přijímáni u kostelních dveří. Jimi také při průvodech konaných v určitých dnech liturgického roku vstupují do kostela. Proto je vhodné, aby kostelní dveře, jak svou stavbou, tak i uměleckou výzdobou, vynikaly jako znamení Krista, jenž řekl: „Já jsem dveře k ovcím“ (Jan 10,7), a zároveň také těch, kdo půjdou cestou svatosti, která vede k Božímu příbytku.

(Obřady žehnání)

Vybraná liturgická slavení

Obřad zasvěcení kostela

Vchod kostela, který má být zasvěcen, má být uzavřen. V určitém čase se věřící shromáždí v nedalekém kostele nebo na jiném vhodném místě, odkud půjdou průvodem k novému kostelu. Před vchodem do kostela se všichni zastaví. Zástupci stavebníků odevzdají biskupovi dokončenou stavbu. Potom biskup vyzve kněze, kterému je svěřena pastorační péče o kostel, aby otevřel dveře kostela. Po otevření dveří vyzve biskup věřící těmito nebo podobnými slovy: Vstupte do Pánovy brány s díkem, do jeho nádvoří s chvalozpěvem. Do kostela je nesen nejprve kříž, hned za ním vejde biskup a potom všichni ostatní. Během vstupu do kostela se zpívá antifona: Zvyšte se prastaré vchody, ať vejde král slávy s žalmem 24 (23).

(Římský pontifikál)

Příchod biskupa do katedrály

Když biskup v chórovém oděvu přichází do kostela, aby zde slavil některý liturgický obřad, může být podle místních zvyklostí buď přiveden ke kostelu kanovníky nebo jinými kněží a kleriky oděnými v chórovém oděvu nebo může ke kostelu přijít jednodušším způsobem a být u vchodu přijat klérem.

V obou případech jde biskup jako první, pokud se jedná o arcibiskupa, jde před ním akolyta s arcibiskupským křížem s vyobrazením Ukřižovaného na přední části; za biskupem následují kanovníci, kněží a klerici vždy po dvou. U vchodu do kostela nejváženější z kněží podá biskupovi kropáč, pokud se výkrop nemá konat později na místo úkonu kajícnosti. Biskup s nepokrytou hlavou pokropí sebe a okolo stojící; pak vrátí kropáč. Když potom se svým doprovodem dojde k místu, kde je uchovávna Nejsvětější svátost, krátce se tam pomodlí; pak se odebere do sakristie.

(Caeremoniale episcoporum)

Další liturgická slavení

Velikonoční vigilie; Květná neděle; svátek Uvedení Páně do chrámu; křest malých dětí; svatba; pohřeb; shromáždění postní doby; převzetí diecéze a katedrály biskupem; obřady Svatého roku.

Žehnací modlitba

Bože, náš nebeský Otče, děkujeme ti,

žes poslal svého Syna na tento svět,

aby svou prolitou krví

shromáždil lidi rozdělené hříchem

a stal se jejich jediným Pastýřem;

on je branou, kterou se přichází k tobě,

kdo vejde skrze něj, bude zachráněn,

bude vcházet a vycházet a najde pastvu.

A prosíme tě,

dej, ať věřící, kteří budou vcházet těmito dveřmi,

mají skrze tvého Syna Ježíše Krista

přístup k tobě v jednom Duchu, Otče,

a ať se shromažďují s vírou v něho,

setrvávají v apoštolské nauce,

v bratrské svornosti,

v lámání chleba a v modlitbách,

aby jejich společenství dorůstalo

do podoby nebeského Jeruzaléma.

Skrze Krista, našeho Pána.

Amen.

Kostel kolekty

Aby se mohla konat vstupní shromáždění, collecta [tj. specifický začátek některých stacionárních bohoslužeb], ať je – nakolik je to možné – poblíž katedrály vybrán jiný kostel nebo vhodná aula, náměstí či klášter, kde ať se konají žehnání svící, ratolestí, ohně, jiné přípravné bohoslužby a odkud bude vycházet procesí do katedrály.

(Caeremoniale episcoporum)