Umývání rukou
Hlavní stránka / Mše svatá / Příprava darů / Umývání rukou
Také dnes má gesto umývání rukou charakter přípravy před přinesením eucharistické oběti, přípravy, která spočívá v lítosti nad hříchy a v touze po očištění, které může dát pouze sám Bůh. Kněz modlitbu říká potichu a v jednotném čísle. Je to jedna z mála modliteb ve mši, kterou se modlí sám za sebe.
Co říká církev ve svých dokumentech |
|
|
Po modlitbě S duší pokornou nebo po okuřování stojí kněz na straně oltáře, přisluhující mu lije vodu na ruce. Kněz si je umývá a potichu recituje: Smyj ze mne, Bože [mou nepravost a očisť mě od hříchu]. |
Post orationem In spíritu humilitátis vel post incensationem, sacerdos, stans ad latus altaris, manus lavat, secreto dicens: Lava me, Dómine, [ab iniquitate mea, et a peccato meo munda me] ministro aquam fundente. |
|
Tímto obřadem se vyjadřuje touha po vnitřní očistě. |
Quo ritu desiderium internæ purificationis exprimitur. |
|
(IGMR 76, 143) |
|
|
Střípky z historických pramenů |
Nauka v katechismu |
Praktické pro ministranty |
