Pozdrav oltáři
Hlavní stránka / Mše svatá / Úvodní obřady / Pozdrav oltáři
Církev se shromažďuje okolo oltáře, který je místem, kde bude přinesena Kristova oběť, a zároveň symbolizuje samotného Ježíše, o němž se v Písmu říká, že je kámen úhelný, který celou stavbu, tj. celou církev, spojuje v jedno. Proto, že oltář je symbolem Krista a středem bohoslužby, zdraví jej na začátku všichni přicházející hlubokou úklonou (pokud je v presbytáři svatostánek tak také pokleknutím; ti, kdo něco nesou se ani neuklánějí ani nepoklekají), kněží a jáhni navíc uctívají políbením a pokud se užívá kadidla, oltář se na znamení úcty okouří.
Úklona je gesto úcty a pozdravu. Oltář, symbol Krista, byl tímto způsobem zdraven již od raného středověku. Také políbení je starodávné gesto úcty a s políbením oltáře se setkáváme již od třetího století. Kadidlo symbolizuje modlitbu, která při mši stoupá k Bohu jako líbezná vůně. Zároveň naznačuje oběť, která bude na oltáři přinesena.
Ke všem těmto úkonům se všichni přidávají tím, že zpívají vstupní zpěv, kterým zahajují společné slavení a vítají svého Pána.
|
Co říká církev ve svých dokumentech: |
||
|
Když přijdou k oltáři, kněz a přisluhující udělají hlubokou úklonu. [...] Kněz přistoupí k oltáři a uctí jej políbením. Potom kněz může okouřit kříž a oltář a přitom oltář obchází. Po skončení tohoto obřadu jde k sedadlu.
|
Cum ad altare pervenerint, sacerdos et ministri faciunt profundam inclinationem. [...] Sacerdos ad altare ascendit ipsumque veneratur osculo. Deinde, pro opportunitate, crucem et altare incensat, illud circumeundo. His peractis, sacerdos sedem petit.
|
|
|
Je-li však v presbytáři svatostánek s Nejsvětější svátostí, kněz, jáhen a ostatní přisluhující poklekají, když přicházejí k oltáři a když od něho odcházejí [...]. Přisluhující, kteří nesou v průvodu kříž nebo svíce, dělají místo pokleknutí úklonu hlavou. |
Si vero tabernaculum cum SS.mo Sacramento sit in presbyterio, sacerdos, diaconus et alii ministri genuflectunt, cum ad altare perveniunt et ab eo recedunt. [...] Ministri qui crucem processionalem vel cereos deferunt, loco genuflexionis inclinationem capitis faciunt. |
|
|
Nese-li [jáhen] evangeliář, po příchodu k oltáři nedělá úklonu, přistoupí k němu. [...] Užívá-li se kadidla, přisluhuje knězi při vkládání kadidla a při okuřování kříže a oltáře.
|
Cum ad altare pervenerit, si Evangeliarium defert, omissa reverentia, ad altare ascendit. [...] Demum si adhibetur incensum, sacerdoti assistit ad incensum imponendum et ad crucem et altare thurificandum.
|
|
|
Když kněz vkládá kadidlo do kaditelnice, žehná je znamením kříže beze slov. Před okuřováním a po něm se dělá hluboká úklona okuřované osobě nebo věci, kromě oltáře a darů k mešní oběti. [...] |
Sacerdos, cum incensum ponit in thuribulum, illud benedicit signo crucis, nihil dicens. Ante et post thurificationem fit profunda inclinatio persona vel rei qua incensatur, altari et oblatis pro Missa sacrificio exceptis. […] |
|
|
(IGMR 122-277)
|
||
|
Úklona znamená projev úcty a vážnosti prokazované samotným osobám nebo jejich znamením. [...] Úklona těla neboli hluboká úklona se dělá před oltářem. |
Inclinatione significatur reverentia et honor qua personis ipsis vel eorum signis tribuitur. [...] Inclinatio corporis seu inclinatio profunda, fit ad altare. |
|
|
Podle tradičního zvyku se oltář a evangeliář uctívají políbením.
|
Iuxta morem traditum, veneratio altaris et Evangeliarii osculo perficitur.
|
|
|
Používání kadidla neboli okuřování vyjadřuje úctu a modlitbu, jak je naznačeno v Písmu svatém (srov. Žl 141(140),2; Zj 8,3). Užívat kadidla se může podle vlastního uvážení při kterémkoli způsobu slavení mše.
|
Thurificatio seu incensatio reverentiam exprimit et orationem, ut in Sacra Scriptura significatur (cf. Ps 140, 2; Apoc 8, 3). Incensum ad libitum adhiberi potest in qualibet forma Missae. |
|
|
(IGMR, 273-276)
|
||
|
Střípky z historických pramenů |
Nauka v katechismu |
Praktické pro ministranty |
